Co je kraniosakrální terapie

Bioenergie zdraví je nejmocnější silou na světě. Je dynamická. Je rytmická. Je to síla, která začíná okamžikem početí a přetrvává až do posledního okamžiku smrti.
(Becker 1905)

Kraniosakrální terapie 

• je velmi jemná rehabilitační metoda s celostním účinkem na zdraví, tzn. léčivé procesy probíhají na všech úrovních (fyzické, psychické, emocionální i spirituální),
  
  
• je vhodná pro každého, kdo potřebuje pomoci se zdravotními nebo psychickými problémy včetně miminek, těhotných žen i lidí vyššího věku,
  
  
• její název je odvozený od anatomických části systému, se kterým pracuje - tzv. kraniosakrální systém. Cranium znamená latinsky lebka, Sacrum je křížová kost. Dalšími částmi kraniosakrálního systému jsou mozek, mícha, páteř, mozkomíšní mok a jejich obaly a membrány,
  
  
• pracuje s čistě přírodními principy - aktivuje seberegulační schopnosti těla, přirozené řídící a organizující síly, které jsou v člověku od početí do konce života vždy přítomny.
  
  

Terapie probíhá přes vědomý jemný dotek a vytvoření vztahového pole důvěry a bezpečí, ve kterém se tělo může přirozeně uvolnit a začít regenerovat. Díky této laskavé přítomnosti se aktivuje vnitřní životní síla, mohou se rozpouštět staré vzorce, emoční zacyklení i následky traumat. 

Kraniosakrální terapie přináší uvolnění v celém systému těla i mysli a pomáhá řešit celou řadu zdravotních potíží akutního i chronického charakteru. 

Zakladatel konceptu kraniosakrální terapie Dr. Wiliam Garner Sutherland
(1873 - 1954):

• Zjistil, že lebeční kosti se pohybují a položil základy tzv. kraniosakrální osteopatie.
• Všiml si, že tělo člověka je "prodýcháváno" rytmickými silami (příliv a odliv), které nazval primární respirace.
• Odpozoroval projevy životní řídící a organizující síly, kterou nazval Dech života. 
• Jeho koncept vycházející z projevů Dechu života se stal základem pro tzv. kraniosakrální biodynamiku.
• Popsal 5 základních jevů, které jsou základem konceptu kraniosakrální terapie:

1. proudění mozkomíšního moku
2. pohyblivost neurální trubice
3. funkce reciproční tenzní membrány
4. pohyblivost lebečních kostí
5. samovolný pohyb kosti křížové

Dech života

• Formativní, řídící princip v těle každého člověka, který udržuje řád a organizuje ozdravné procesy.
• Je přítomen jako hluboká Inteligence v systému těla a mysli, která nás tvoří a je s námi od počátku do konce života.
• Projevuje se jako hmatatelná a biodynamická živá síla, kterou je terapeut schopen vnímat a podpořit.

Projevuje se v rytmech tzv. primární respirace:

• long tide - zajišťuje nám trvalé spojení se základním zdrojem našeho Bytí, s Dechem života. Projevuje se jako příliv a odliv v tzv. přílivovém těle v intervalu 50 / 50 sec.
• fluid - tide (někdy označován jako mid - tide) - projev energetických principů, které řídí, jak živý systém využívá, udržuje a uspořádává své síly a zdroje v energetickém poli. Projevuje se jako rytmy v tekutinovém těle v intervalu 10-15 / 10-15 sec.
• kraniosakrální rytmus (CRI) - rezonuje nejvíce s tekutinami, tkáněmi a stresovými vzorci zadržovanými na tělesné úrovni. Projevuje se jako fyziologický rytmus v intervalu 2-3 / 2-3 sec. (vnitřní a vnější rotace, flexe a extenze).

Cílem kraniosakrální terapie je:

• navázat bližší a bezprostřední vztah s Dechem života a podpořit jeho projevy a síly.
• Tyto síly nás formují, uzdravují, oživují a organizují ve vyšším řádu vědomé Inteligence, která je vždy přítomna.

Řídící (originální) matrice zdraví:

• je neměnná matrice (předpis) zdraví, která je vnášena do těla v rámci rytmů primární respirace,
• vrozený plán, který udržuje v těle rovnováhu (v jeho formě i funkci),
• zodpovídá za optimální funkci všech tělesných systémů,
• je přítomna po celou dobu života, tzn., že naše zdraví je vždy k dispozici.

Základem terapie je:

• vytvoření vztahového pole bezpečí,
• vědomý dotek,
• pozice neutrálu,
• vnímavé a rozšířené pociťování (holistický posun),
• klidové pole terapeuta - tzv. DYNAMICKÝ KLID = přirozený stav, ve kterém potence Dechu života regeneruje, reorganizuje a oživuje naše systémy.

Dva základní přístupy kraniosakrální praxe:

• kraniosakrální osteopatie - využívá jemné manuální techniky, které podporují pohyblivost lebečních kostí, páteře, pánve a křížové kosti. Pracuje s tzv. primárním respiračním mechanismem a snaží se obnovit rovnováhu v těle prostřednictvím fyzických struktur.

• kraniosakrální biodynamika - staví na vnímání vnitřních životních sil a rytmů těla. Terapeut naslouchá a sleduje přirozené samoregulační procesy, které v těle probíhají, a vytváří podmínky pro jejich posílení.